Mínákší Déví, většinou svých žáků nazývaná Amma (Matka) je druhou manželkou svámí Gítánandy, a především pak jeho pravou rukou a nejbližší žákyní a pokračovatelkou jeho díla.

Mínákší, původem Američanka, vystudovala ve své vlasti žurnalistiku, a po dokončení studií podnikla poznávací cestu po světě. Přes Evropu a střední Asii docestovala až do Indie, kde se dostala i do ášramu svámí Gítánandy v jižní Indii. Stala se jeho žákyní, v ášramu v Pondicherry již zůstala a po několika letech se stala i svámího ženou. V roce 1972 se jim narodil syn, kterému dali jméno Ánanda (po otci) a časem k němu připojili přízvisko Bálajógi (doslova mladý jogín).

Mínákší Déví se stala editorkou měsíčníku Yoga Life, učitelkou hathajógy ve svámího kurzech, paní domu (v tomto případě celého ášramu) a především také vynikající tanečnicí (a posléze i učitelkou) indického chrámového tance Bhárat natjam.

Po odchodu svámího (1993) je chod celého ášramu v jejích rukách. Nejen běžné hospodaření ášramu, ale i výuka žáků (místních i přišlých z ciziny) a pravidelné vydávání měsíčníku Yoga Life. Mínákší se pustila i do redigování a postupného vydávání veškerých knih, které svámí za svůj život napsal. V těchto aktivitách jí pomáhají syn Dr. Ánanda Bálajógi (učí především zpěv manter a bhadžanů), snacha Dévaséna (spolu s Ánandou vyučuje jógu místní děti a mládež) a svámího žákyně Dr. Naliní Déví (výuka západních studentů v ášramu).

I ona sama je plodnou autorkou. Napsala knihu Jóga pro těhotné, píše básně a v současnosti se zabývá velkým dílem, které by mělo zahrnovat celou historii jógy v Orientě i na Západě. Největším uznáním jejího skutečně nezanedbatelného přínosu k dílu sv. Gítánandy je skutečnost, že je v Indii uznávanou autoritou v oblasti jógy (což u ženy není až tak obvyklé). Bylo jí také uděleno několik čestných titulů.