Dr. svámí Gítánanda Giri
Ánanda Bhavananí
Svámí Gítánanda, vlastním jménem Ánanda Bhavananí se narodil v roce 1906 v Indii v rodině indického právníka. Velký vliv na malého Gítánandu měli i jeho irští prarodiče pocházející z matčiny strany. Ve svých deseti letech se setkává s bengálským světcem svámí Kánakánandou, který se na šest let stává jeho duchovním učitelem. Od něj získává důkladné poznatky o klasické józe, jím je také po několika letech každodenního společného života klasickým způsobem zasvěcen a od něj také dostává své jméno: Gítánanda, tedy ten, který cítí blaženost z četby Gíty (posvátného textu Bhagavadgítá).
Svámí Gítánanda vystudoval lékařství a filozofii v Anglii. Po většinu svého života pracoval jako chirurg v anglickém námořnictvu, kde byl také těžce raněn, a později cestoval po celém světě ve službách OSN, především pak v Jižní a Severní Americe. V šedesátých letech pobýval v Kanadě, kde začal vydávat měsíčník Yoga Life (který vychází dodnes) a založil zde také své první jógové výukové centrum. Z této doby pocházejí jeho první žáci, mezi které patří i jeho pozdější druhá manželka, americká novinářka duchovním jménem Mínákší Déví, která se stala jeho pravou rukou a po jeho odchodu převzala prakticky všechny aktivity.
V roce 1966, po ukončení své aktivní kariéry, se svámí vrací natrvalo do Indie a usazuje se ve městě Pondicherry na východním pobřeží státu Tamilsko (bývalá francouzská enkláva). Ze skromného městského centra se po krátkém čase svámí Gítánanda stěhuje do nádherného starobylého ášramu v místě zvaném Thattanchavady Kambliswamy Madam. Toto centrum získává od jihoindického tantrického učitele, který se stal jeho druhým mistrem, svámího Šankaragiri. Ten na konci svého života jmenoval svámího Gítánandu svým nástupcem a tedy dědicem veškerých světských i duchovních práv k tomuto místu. Na jeho počest si od té doby svámí připojuje ke svému jménu koncovku Giri, vyjadřující jeho příslušnost k této jihoindické tantrické linii guruů. Thattanchavady Madam, které dostává jméno Ánanda ášram, se stává oázou nejen pro místní poutníky, navštěvující hrobky předchozích duchovních mistrů zde působících, ale především pro studenty jógy z celého světa, které zde svámí přijímá. Zúročuje tak svůj dlouhý pobyt na Západě, znalost mentality západního člověka, znalost západní medicíny a jejích termínů. To vše společně s pevným zakotvením v indické tradici klasické jógy pak vytváří charakteristiku svámího školy jógy a jeho podání jógy.
Svámí Gítánanda vystudoval lékařství a filozofii v Anglii. Po většinu svého života pracoval jako chirurg v anglickém námořnictvu, kde byl také těžce raněn, a později cestoval po celém světě ve službách OSN, především pak v Jižní a Severní Americe. V šedesátých letech pobýval v Kanadě, kde začal vydávat měsíčník Yoga Life (který vychází dodnes) a založil zde také své první jógové výukové centrum. Z této doby pocházejí jeho první žáci, mezi které patří i jeho pozdější druhá manželka, americká novinářka duchovním jménem Mínákší Déví, která se stala jeho pravou rukou a po jeho odchodu převzala prakticky všechny aktivity.
V roce 1966, po ukončení své aktivní kariéry, se svámí vrací natrvalo do Indie a usazuje se ve městě Pondicherry na východním pobřeží státu Tamilsko (bývalá francouzská enkláva). Ze skromného městského centra se po krátkém čase svámí Gítánanda stěhuje do nádherného starobylého ášramu v místě zvaném Thattanchavady Kambliswamy Madam. Toto centrum získává od jihoindického tantrického učitele, který se stal jeho druhým mistrem, svámího Šankaragiri. Ten na konci svého života jmenoval svámího Gítánandu svým nástupcem a tedy dědicem veškerých světských i duchovních práv k tomuto místu. Na jeho počest si od té doby svámí připojuje ke svému jménu koncovku Giri, vyjadřující jeho příslušnost k této jihoindické tantrické linii guruů. Thattanchavady Madam, které dostává jméno Ánanda ášram, se stává oázou nejen pro místní poutníky, navštěvující hrobky předchozích duchovních mistrů zde působících, ale především pro studenty jógy z celého světa, které zde svámí přijímá. Zúročuje tak svůj dlouhý pobyt na Západě, znalost mentality západního člověka, znalost západní medicíny a jejích termínů. To vše společně s pevným zakotvením v indické tradici klasické jógy pak vytváří charakteristiku svámího školy jógy a jeho podání jógy.
V roce 1986 jsou svámí a jeho žena Mínákší Déví (v té době ještě měla americké občanství) z tohoto objektu z politických důvodů násilím vyhnáni. Nastává několikaletý právní boj o toto místo. Platný soudní rozsudek vyzněl sice ve prospěch svámího vlastnictví k tomuto objektu, přesto jsou jim dodnes kladeny překážky pro jeho plné využití. Navzdory těžkému zranění, které svámí při násilném vyhnání z tohoto centra utrpěl, již ve stejném roce začíná budovat nové centrum - International Centre for Yoga Education and Research (ICYER) v nedaleké vesničce Kottakuppam, přímo na břehu Bengálského zálivu. Tento ášram, nazvaný rovněž Ánanda ášram, je stále funkční a každým rokem je, především zásluhou Mínákší Déví, rozšiřován a podmínky pro pobyt v něm jsou neustále zlepšovány. Dnes je to moderní centrum, kde každý adept nalezne své pohodlí, ale které přesto zůstává tradičním centrem vyučujícím jógu.
Po celou dobu své aktivní činnost v oblasti jógy byl svámí velmi plodným spisovatelem. Sepsal řadu knih (Jóga krok za krokem, Mudry, Jantra – nauka o číslech, Jóga podle Pataňdžaliho a další), každý měsíc přispíval do měsíčníku Yoga Life, jehož redakci plně převzala jeho žena Mínákší Déví, účastnil se mnoha jógových konferencí, sám pořádal mnohá jógová setkání, a z počátku i cestoval s jógovým poselstvím po celé Evropě.
Svámí Gítánanda odešel do věčného samádhí 29. prosince 1993 ve věku 87 let. Jeho hrobka je umístěna na posvátném poutním místě Thattanchavady Kambliswamy Madam, kde se společně s hrobkami svámího předchůdců stala cílem poutníků z širokého okolí. V díle svámího Gítánandy nadále pokračuje jeho žena svámití Mínákší Déví ve spolupráci s jejich synem Dr. Ánandou Bhavananí. Ánanda ášram je tak stále živý, pořádá řadu akcí pro místní obyvatele, a je skutečným kulturním a osvětovým centrem dané oblasti.
Bližší informace je možné nalézt na webových stránkách ášramu: www.icyer.com
Po celou dobu své aktivní činnost v oblasti jógy byl svámí velmi plodným spisovatelem. Sepsal řadu knih (Jóga krok za krokem, Mudry, Jantra – nauka o číslech, Jóga podle Pataňdžaliho a další), každý měsíc přispíval do měsíčníku Yoga Life, jehož redakci plně převzala jeho žena Mínákší Déví, účastnil se mnoha jógových konferencí, sám pořádal mnohá jógová setkání, a z počátku i cestoval s jógovým poselstvím po celé Evropě.
Svámí Gítánanda odešel do věčného samádhí 29. prosince 1993 ve věku 87 let. Jeho hrobka je umístěna na posvátném poutním místě Thattanchavady Kambliswamy Madam, kde se společně s hrobkami svámího předchůdců stala cílem poutníků z širokého okolí. V díle svámího Gítánandy nadále pokračuje jeho žena svámití Mínákší Déví ve spolupráci s jejich synem Dr. Ánandou Bhavananí. Ánanda ášram je tak stále živý, pořádá řadu akcí pro místní obyvatele, a je skutečným kulturním a osvětovým centrem dané oblasti.
Bližší informace je možné nalézt na webových stránkách ášramu: www.icyer.com
